Začátkem června toho roku se královským zámkem v Anglii ozval chvíli před půlnocí křik malého děvčátka. Tohle malé děvčátko se stalo čtvrtým a nejmladším dítětem královských rodičů a pravdou bylo, že od té doby už nezavřelo pusu. Malá princezna byla jedním z těch dětí, co pláčou, kdykoliv se jim něco nelíbí. Právě to způsobilo mnoho probdělých nocí jejích rodičů, dokud jí nebyl rok. V době, kdy už se naučila chodit, vesele pronásledovala všechny své sourozence a vtírala se jim do přízně. Nejvíc tehdy milovala Williama, protože když někam nedosáhla nebo nedohlédla, mohla se spolehnout na to, že jí bratr pomůže. V raném dětství si však vypěstovala vztah i k ostatním sourozencům. Ráda si s nimi všemi hrála, kradla si jejich pozornost a užívala si chvíle, kdy byli všichni spolu. Když nadešel čas studia, nechtělo se jí opouštět ten krásný život nejmladšího dítěte, kdy se jen mohla nechat rozmazlovat, hrát si celé dny a užívat si vší pozornost. Bylo těžké zjistit, že ten učitel tam není jenom pro ni, ale také pro několik dalších dětí jejího věku. Pociťovala, že ji upřednostňuje, místy vnímala taky protekci, za níž ji někteří spolužáci nesnášeli. Našla si tam ale svoji partu, která jí byla věrná, a jednu kamarádku, již jako jedinou považovala za sobě rovnou. Měla ji ráda skoro stejně jako Margaret. Věděla, že škola jednou skončí, ale nechtěla si to připustit. V jejích očích to znamenalo, že přijde o ty, kvůli kterým tam chodila. Známky ji totiž tolik netrápily. Žádný učitel jí nikdy nedal horší známku než dvojku a ona dobře věděla, že není tak chytrá nebo snaživá, aby měla během celého studia vyznamenání. Sice ji vždy všichni prezentovali jako princeznu premiantku, ona na to nikdy neměla. Díky tomu se jí otevřelo spoustu dveří. Měla po absolvování možnost se dostat na prestižní univerzitu, ale nakonec odmítla. Bylo jí jasné, že by se tam sice díky protekci dostala, ale neudržela by se tam. Nedokázala by snést potupu, kdy by ji vláčeli tiskem, že ji vyhodili ze školy. Po střední se tedy vrátila zpět k životu čistě princezny a její tři poskoci ze školy se stali jejími dvorními dámami. Příliš nepřiznává, že není ve vztazích zkušená. Když byla mladší, chodila s jedním klukem asi ¾ roku. Došli spolu tak daleko, že ho dokonce představila rodině, a i když věděla, že jí táta pořád říká, že je na kluky ještě moc mladá, na oslavě jejích 16. narozenin se spolu vyspali. Cítila se s ním opravdu šťastná, dokudkud nezjistila, že ten kluk současně spal s jednou holkou z jejích poskoků a vyspal se s ní dokonce na stejné narozeninové oslavě a ve stejné posteli. O tom, co jí zkazilo narozeniny, proč řekla rodině o rozchodu mnohem později a proč ten kluk náhle změnil školu, řekla jenom Margaret. U bratrů měla pocit, že by mu šli ublížit. Nyní využívá luxusu, který jí život princezny dopřává, a od svého prvního přítele měla údajně pár dalších, ale rodině ani veřejnosti je nikdy neukázala. Do Illéi vyrazila se sourozenci, aby nezůstala jediná tvrdnout doma a poznala nové lidi.