Romee vyhrála loterii ve svém vzhledu, vždy byla štíhlá, ani pro to nemusela nic dělat. Svou roli v tom, ale určitě hrálo i to, že doma si nikdy nepotrpěli na sladkostech, protože Romeeina máma byla modelka, chtěla si proto udržovat ideální míry. Naštěstí po mámě zdědila i přirozeně útlou postavu, tvrdohlavost a modré oči. Co ale po mámě nezdědila je cit pro módu, Romee se s tím co si dá na sebe nikdy moc nezdržovala. Po tátovi má zase plné rty a smysl pro pravidla a řád. Jejich domácnost plná vojáků se může zdát tvrdá, taková přísná, ale oni se skoro pořád smějí, především při rodinných večeřích, při jejichž přípravě se střídají, zároveň soutěží o to, kdo připraví nejlepší jídlo. Romee v tomhle prohrává na plné čáře, sice je žena, ale její bratři jsou v tomhle zkušenější než ona. Rodina Irvine spolu při každé příležitosti soutěží, závodí v běhu přes les, zakončeném střelbou, konkrétně střelba je něco pro Romee, dokáže být přesná na milimetry, jen nesmí znervóznět. Když znervózní, šíleně se jí rozklepou dlaně a přehnaně se soustředí, což jí úplně rozhodí mušku. Doma s nimi žije i jejich pes pomeraniana Peanut, se kterým tráví Romee hodně času, chodí s ním na dlouhé procházky, cvičí ho různé povely, některé ani nikdy nevyužije, například dávání pusy, kličkování, momentálně pracuje na tom, aby Peanut poslouchal na povely pouze podle gest, aby neříkala samotný povel. Jestli je něco z čeho má Romee strach, tak je to samota, zůstat někde úplně sama, sice je soběstačná, ale cítí se jistější, když tam je ještě někdo, kdo ji jistí. Taky má fobii ze simulátorů řízení auta, nebo jakýchkoli her, které se pohybují a zároveň je obrazovka z jejího pohledu, vyvolává to v ní pocit zvracení. Počítačovým hrám proto nikdy nepropadla. Romee se považuje za introverta, má pouze pár přátel, za to, to jsou ti, kterým může důvěřovat. Romee není nijak výrazná osoba, trvá jí než se někomu naplno otevře, nechce komukoliv svěřit svou důvěru a pak být zklamaná. Několikrát důvěřovala nesprávným lidem, komeckonců i většina jejích vztahů zkrachovala na tom, že se danému člověku nedokázala otevřít. Moc vztahů v životě, ale neměla, její bratři jsou ohledně ní hodně ochranářští a jen tak někomu nepovolí být s jejich sestrou. Navíc už jen to, že jsou v armádě dokáže nápadníky odradit. Než se přihlásila na vojenskou školu, uvažovala i o tom, že by byla vojenská doktorka, jelikož ji zajímá lidské tělo a anatomie, nakonec to ale zavrhla, protože být voják je pro ni lákavější, a více akčnější, každopádně doteď rodinu překecává do hraní anatomických vědomostních her. Romee je sice voják, ale to neznamená, že by byla bezcitná, miluje život v armádě, směje se, dává najevo emoce, jen je zkrátka odhodlaná udělat to, co se jí řekne. Díky armádě si taky odvykla odmlouvat, což ale neznamená, že neumí říct, co jí vadí, nebo svůj názor. S nástupem do armády začala cvičit, posilovat, běhat, a teď si bez toho nedokáže svůj život představit. Stejně tak bez motorek, na své vyjíždí vždy, když má těžký den, je ve stresu, nebo naštvaná. Miluje rychlou jízdu, čímž riskuje, což její rodiče nenesou zrovna nejlíp, ale Romee se pak cítí ničím nesvázaná. Vždy ale dodržuje maximální povolenou rychlost, přece jen je voják, zvyklý na disciplínu.