Eva pochází z Italské rodiny, která má hluboké kořeny v Ilei. Její prarodiče se přestěhovali do tohoto malebného státu před dávnou dobou, tehdy ještě za prací. Eva vyrůstala v lásce plné rodině, kde jí nikdy nic nechybělo. I když její rodina nebyla bohatá, byli spokojení a vděční za to, co měli.Rodina Evy byla zařazena do šesté kasty, což znamenalo, že měli poměrně nízký společenský status. Její babička pracovala jako komorná a její dědeček byl zedník. Její rodiče se snažili pokračovat v rodinné tradici, a tak se její táta stal zedníkem a máma se přistěhovala do Ilei jako talentovaná klavíristka.I když máma chtěla, aby se Eva také naučila hrát na klavír, ona měla vlastní sny a aspirace. V sedmnácti letech došlo k velké hádce mezi ní a její matkou, která vyústila v její útěk z domova. Tento skandál otřásl celou rodinou a Eva se ocitla bez domova a podporu.Musela se nějakým způsobem uchytit mezi sedmými kastami, což bylo pro ni velmi obtížné. Nakonec potkala jednu z komorných v paláci, která se stala její ochránkyní. Byla to milá postarší dáma, která se ujal mladé Evy a vzala ji pod svá křídla. Díky této ženě dostala Eva práci jako služka v paláci a mohla zde také přespat. Ochránkyně jí poskytla útočiště a zároveň ji naučila hodnotit a ocenit práci, kterou vykonávala. Zpočátku to pro Evu nebylo snadné, protože byla introvertní a ostatní služebné ji neměly příliš v lásce. Nicméně, její ochránkyně ji bránila a společně dokázaly vybojovat její místo v paláci. Eva začala cítit, že se v paláci cítí jako doma. Postupem času se naučila nalézat klid a krásu v návštěvě stájí, kde byli krásní koně. I když nikdy na nich nejezdila a ani to neuměla, tajně jim přinášela mrkev a zeleninu, aby je mohla nakrmit a pohladit. Tito koně jí přinášeli klid a harmonii, kterou vnitřně stále hledala. Tak šel život dál a práce v paláci se stala pro Evu stále důležitější. Cítila, že konečně má svobodu a možnost samostatně rozhodovat o svém životě. Nicméně, jednoho dne se dozvěděla, že její ochránkyně zemřela. I když to bylo přirozené stárnutí, Evu to hluboce zasáhlo. Byla to právě tato žena, která jí zachránila a poskytla jí novou naději. Bez ní se Eva cítila ztracená a opuštěná. Na chvíli byla zcela zničená a znovu si nevěděla rady se svým životem. Ale pak si uvědomila, že by to její ochránkyně nechtěla. Musela najít sílu a pokračovat dál. A tak se rozhodla, že se bude snažit být nejlepší služkou, jakou může být, a že bude pokračovat v práci, kterou ji naučila ocenit. A i když už nikdy nezapomene na svou ochránkyni, bude pokračovat v hledání klidu a harmonie, které jí přinášejí koně v stájích a život v paláci.